Člověk jako součást přírody

6 rozvracečů a jejich spojení s energií orgánů

Vítr – jaro - játra
Horko – léto - srdce
Žár – léto - srdce (pericard)
Vlhko – pozdní léto - slezina
Sucho – podzim - plíce
Chlad – zima - ledviny

I takto může vypadat výuka v medicíně, která učí, že člověk je nedílnou součástí přírody. Myslím, že to však známe i my. Co třeba takové - "oblékni se, ať neofoukneš" nebo " převlékni si ty mokré plavky, ať neprochladneš".

Do východní medicíny si však musíme jít pro tu moudrost, která nám ukáže, co s tím větrem v těle vlastně udělat. My jsme to sice nějak pojmenovali, třeba jako chřipka nebo alergie, ale vlastně vůbec nevím co s tím. Pokud patříte mezi ty lidi, kterým nestačí odejít z ordinace s názvem diagnózy, tak vás třeba bude zajímat, co se v těle děje, když do něj vstoupí patogen větru.

Napadení větrem

Klinická manifestace větru

• Rychlý nástup.
• Rychlé změny příznaků.
• Způsobuje stěhování příznaků po těle – blokády v kloubech – bolesti se stěhují z kloubu na kloub (rozdíl od nemocí z vlhkosti, kde klouby bolí dlouhodobě na jednom místě).
• Třes, křeče nebo paralýza.
• Necitlivost a brnění, napadá horní část těla, napadá plíce, játra, kůži – náhlý počátek a náhlý rychlý vývoj.
  Vítr často způsobuje svědění.
• Objevuje se averze k větru - naskakuje husí kůže a představa, že máte jít do větru, vás děsí.

A jak by měla správně vypadat terapie pomocí bylin?

Byliny a minerály by se neměly nasazovat jako něco, co léčí nemoci. Měly by napravit terén a vrátit ho do rovnováhy. V případě napadení větrem otevřít póry a vyloučit jej ven. K tomu může sloužit skvěle třeba perila křovitá.

Pokud je obranná energie slabá a vítr do těla proniká snadno a často, je potřeba jej posílít. K tomu může pomoci třeba kozinec blanitý.

Už chápete proč je nutné se při prvních příznacích potíží, které nazýváme chřipka, pořádně vypotit?